- Stanovení polohy sacharidových řetězců na glykoproteinech
- Léčba hepatitidy C pomocí RNA interference
- Rizika spojená s chovem transgenních ryb
- Třikrát lepší GM kukuřice
- Rozsáhlá genetická různorodost v Africe odhalena
- Osekvenování DNA nekultivovatelných mikroorganismů
- Cizí geny
- Rakovinný genom
- Nový protein pro biomedicínský výzkum
- BSE a genová mutace
- Bioplasty! Ano či ne?
- Bakterie, které umí vyrábět ropu!
- Klastr NANOMEDIC vyvinul první výrobek
- Končí obavy z přenosu transgenů?
- Budoucí centra vědy
- Dědičnost nádorů
- Tričko, které vyrábí elektřinu
- Antibiotika vs probiotika
Antibiotika versus probiotika: Permanentní válka bakterií
Antibiotika vs probiotika
O funkčních potravinách, které pozitivně působí na naše zdraví, je v poslední době slyšet stále častěji. Že tzv. probiotika pomáhají udržovat příznivou střevní flóru a posilují obranyschopnost organizmu, ví z televizních reklam už asi každý. Neméně často se hovoří o někdy zbytečném užívání antibiotik. Vědci už dlouho bijí na poplach a lékaři dnes k předepisování antibiotik skutečně přistupují zodpovědněji než v minulosti.
Aby tažení proti nadužívání antibiotik bylo skutečně efektivní, je třeba zároveň zamezit příjmu antibiotik v potravinách živočišného původu. Řešením jsou opět probiotika, na jejichž vývoji se podílejí i biotechnologičtí experti v České republice.
Permanentní válka bakterií
Slova probiotika i antibiotika mají původ v řečtině a už překlad jejich významu - "pro život" a "proti životu" - jasně ukazuje na zásadní rozdíl v účinku. Zatímco antibiotika potlačují a ničí škodlivé bakterie (a spolu s nimi i ty užitečné), probiotika jsou živé organizmy, které se po požití dokáží uchytit ve střevě a pozitivně ovlivňují zdraví. Jde především o bakterie mléčného kvašení (bifidobakterie, laktobacily), ale i některé koky (Enterococus faecium, Streptococus termophilus) a určité druhy kvasinek, které jsou schopné stimulovat mechanizmy imunitního systému, produkovat antimikrobiální substance a příznivě ovlivňovat metabolizmus - mimo jiné i produkci vitamínů, schopnost zpracování laktózy nebo účinnost trávicích procesů.
Tělo zdravého člověka je osídleno obrovským počtem mikroorganizmů. Nejvíce jich najdeme právě v tlustém střevě, kde vytvářejí tzv. střevní mikroflóru. Tyto bakterie u dospělého člověka váží celkem přes jeden kilogram, přitom jen jediný gram tlustého střeva obsahuje 150krát více bakterií, než je lidí na světě. Ve střevě se nacházejí mikroorganizmy několika set různých druhů, mezi nimi jak užitečné, tak potenciálně škodlivé, které způsobují vznik průjmových onemocnění, vedou k převaze hnilobných procesů ve střevě a podporují vznik toxických a rakovinotvorných látek.
Probiotika - nutnost nebo reklamní trik?
Konzumací probiotických potravinových doplňků posilujeme pozici užitečných mikroorganizmů, které na střevní sliznici neustále bojují se škodlivými. Obzvláště důležité je to po průjmovém onemocnění či antibiotické léčbě. K narušení rovnováhy, přemnožení škodlivých bakterií a poruše imunitních mechanizmů ovšem může vést i špatná životospráva a nedostatek vlákniny ve stravě. Funkční potraviny s obsahem probiotik proto lze doporučit všem s výjimkou osob alergických na kravské mléko. Probiotické bakterie totiž rozhodně nemohou uškodit a kysané mléčné výrobky jsou navíc důležitým zdrojem vápníku a bílkovin. O příznivých účincích jogurtů a kefírů se ostatně ví už celá staletí, to jen současný reklamní průmysl dělá z probiotik senzační objev, bez kterého se nelze obejít. Ve skutečnosti jsou nejdražší výrobky s nejvyšším obsahem probiotických bakterií potřeba jen v případě výrazného narušení rovnováhy střevní mikroflóry, například po léčbě antibiotiky, ale jinak podle odborníků stačí jogurty či jiné zakysané mléčné výrobky, nejlépe ty neslazené a nebarvené. Doporučují se především starším lidem, kteří mají ve střevě přirozený nedostatek probiotických kmenů.
Probiotika jsou jedním z faktorů dlouhověkosti, ale samozřejmě nejsou samospasitelná. Aby skutečně byla takto účinná, je třeba změnit stravovací návyky - zvýšit podíl zeleniny a ovoce, konzumovat více vlákniny, omezit příjem živočišných tuků, vyhýbat se transkyselinám apod. Zároveň je důležité dopřát tělu dostatek pohybu, udržovat odpovídající tělesnou hmotnost, nekouřit, alkohol požívat pouze v minimálních dávkách, umět odpočívat a zvládat stres. Celý článek najdete na http://www.gate2biotech.cz/antibiotika-versus-probiotika/
Více informací a další články k tématu najdete na: www.gate2biotech.com
Kontakt:
Ing. Veronika Palkechová, palkechova(zavináč)kangaroo.cz, tel.: +420 774 453 304
Článek vznikl díky spolupráci se serverem www.gate2biotech.cz.
Vložil Azrael 24. 2. 2008